Mediace, rozhodce nebo soud?

Nastal mezi Vámi a někým jiným (blízká osoba, soused, zaměstnanec, zaměstnavatel, obchodní partner) konflikt, nebo se potřebujete o něčem dohodnout a nedaří se to ???

Pak máte buď možnost obrátit se na soud, nebo využít některou z mimosoudních metod řešení sporů jimiž jsou v současné době buď rozhodčí řízení nebo mediace.

Každá z výše uvedených metod má své výhody i, ale i své limity, záleží na typu případu, okolnostech, účastnících sporu.

Pro snadnější rozhodování, kterou z naznačených cest si zvolíte, Vám nabízíme stručný nástin možností a specifik soudního řízení, rozhodčího řízení a mediace.

Soudní řízení

  • strany sporu předkládají svou „věc“ k rozhodnutí třetímu subjektu, jímž je stát
  • soud rozhoduje podle platného práva,
  • soud rozhoduje podle provedených důkazů,
  • k tvrzením stran, která nejsou doložena věrohodnými důkazy, soud nepřihlíží,
  • soudní řízení je vysoce formalizované,
  • v případě potřeby má soud k dispozici takové prostředky jako např. pořádková pokuta či předvedení osoby, která řízení maří apod.,
  • splnění soudního rozhodnutí je možno vymáhat v rámci exekuce,
  • potřebami účastníků řízení se soud zabývá jen tam, kde jde o řízení ve věci dle zákona o rodině (tzn. svěření dětí do výchovy některého z rodičů, stanovení výživného atd.).

Rozhodčí řízení:

  • strany sporu předkládají svou „věc“ k rozhodnutí třetímu subjektu, jímž je rozhodce (soukromá osoba), kterého si samy vybraly,
  • rozhodce rozhoduje podle platného práva,
  • rozhodce rozhoduje podle provedených důkazů,
  • k tvrzením stran, která nejsou doložena věrohodnými důkazy, rozhodce nepřihlíží,
  • rozhodčí řízení je méně formalizované než soudní a proto zpravidla rychlejší,
  • splnění rozhodnutí vydaného v rozhodčím řízení je možno vymáhat v rámci exekuce,
  • v rozhodčím řízení se neřeší věci dle zákona o rodině (tzn. rozvody, svěření dětí do výchovy některého z rodičů, stanovení výživného atd.).

Mediace:

  • strany sporu za pomoci mediátora společně nalézají možná řešení vzniklé situace,
  • mediátor o věci nerozhoduje a neposuzuje situaci ani žádnou ze stran,
  • strany mediátorovi ani sobě navzájem nepředkládají důkazy, cílem není dokazování, ale vzájemné vysvětlení situace a vzájemné pochopení,
  • výsledkem mediace není autoritativní rozhodnutí třetího subjektu, ale dohoda stran o způsobu řešení situace
  • dohoda nesmí být v rozporu s platným právem, měla by však být nejen právním, ale také lidským řešením situace zohledňujícím potřeby a možnosti obou stran včetně aspektů, které právo mnohdy ani nemůže postihnout (zejm. věci dotýkající se mezilidských vztahů)
  • pokud si to strany přejí, je možné dohodu (nebo její podstatnou část) uzavřít ve formě notářského zápisu s přímou vykonatelností, nebo ji předložit soudu ke schválení ve formě smíru – v tomto případě je možno závazky vyplývající z této dohody, že vymáhat v rámci exekuce v rodinných věcech, kde je soudní rozhodnutí nezbytné (rozvod, svěření dětí do výchovy a stanovení výživného) je mediace užitečnou přípravou na soud - strany soudu předloží rovnou své dohody, které uzavřely v rámci mediace, čímž se následné soudní řízení významně urychlí a zjednoduší,
  • mediace přináší stranám možnost nejen vyřešit aktuální předmět sporu, ale i možnost celkového narovnání vztahů a zlepšení komunikace do budoucna (vhodné zejména u sporů v rámci rodiny a u sousedských sporů či u sporů mezi dlouhodobými obchodními partnery)

Copyright © 2011 Asociace mediátorů České republiky